- - - - - - - - - - - - - -


Petr Vrána (NEZ)


Petr Vrána

Nezávislí za rozvoj města - sdružení Strany pro otevřenou společnost a nezávislých kandidátů

Jste připravena respektovat volební systém komunálních voleb a v případě "vykřížkování" směrem nahoru zasednout v zastupitelstvu a pracovat v něm?
Ano

Jste připravena respektovat volební systém komunálních voleb a v případě "vykřížkování" směrem dolů umožnit vstup do zastupitelstva úspěšnějším kandidátům Vašeho uskupení? 
Ano

Jaké je Vaše nejdůležitější téma k řešení v budoucím zastupitelstvu?
Důležitých témat je hodně, přesto tři z nich považuji za zvláště hodné zřetele.
Tou první věcí je dovést do zdárného konce víceletou snahu vedení města o vybudování protipovodňových opatření na pravém břehu Olšavy.  Ochranu majetku a lidských životů v jižní části města v době, kdy dochází k nárazovým a prudkým  výkyvům počasí doprovázeným silnými přívalovými dešti považuji za prioritní. 


Tím druhým problémem, který vnímám jako nesmírně důležitý, je neuralgický  bod  dopravy ve městě - křižovatka a železniční přejezd u bývalé restaurace Družba.  
Byla prověřena možnost mimoúrovňového křížení, které bohužel z prostorových důvodů nepřichází v úvahu. Jediným řešením je napojení vlečky na traťovou kolej před samotným přejezdem,  se kterým však její stávající majitel zatím kategoricky nesouhlasí. 


Tou třetí věcí, kterou bych chtěl v zastupitelstvu prosazovat, je vybudování Domova pro seniory.
S přibývajícím věkem se člověk stává méně samostatným a je více a více odkázán na péči a pomoc druhých. Ne vždy tu odpovídající péči ale rodina zvládne, ne každý senior rodinu má nebo má rodinu v dostupné vzdálenosti. V okrese Uherské Hradiště takových potřebných zařízení je málo, navíc s nedostatečnou lůžkovou kapacitou. Na jednáních na odboru OSV se s tímto problémem neustále setkávám.  Není dostatek míst a čekací doby jsou dlouhé.

S jakým politickým subjektem si nedovedete představit spolupráci?
Komunální politika v tak malém městě jako je Uherský Brod není o velkých celorepublikových tématech, kde jsou důležité zásadní politické postoje, ale o lidech. Zda chtějí spolupracovat, jsou ochotní dostatečně obětovat svůj čas, námahu a energii, a hlavně se domluvit. Musí si uvědomit, že není možné jen válcovat ty druhé, ale hledat kompromisní řešení. V každém volebním uskupení vidím lidi, se kterými si spolupráci dovedu představit. 

Moderátor: Kreativita a dovednosti k hledání řešení problémů a dovednosti efektivní komunikace jsou v dnešní době stále více vyžadovány. Ve vašem programu jste si zvolili mimo jiné také podporu kreativity mladých a založení Debatní ligy. Vnímáte podporu mladé generace jako zásadní téma pro udržení mladých lidí ve městě?     
Teď jste uhodil hřebíček na hlavičku.  Ano vnímám, a to silně. Dnešní mladá generace, na rozdíl od nás starších, se nebojí vyrazit do světa a hledat zkušenosti a štěstí jinde. Zásadní pro další vývoj a rozvoj našeho města je, aby mladí lidé neodcházeli, nebo když už odejdou, aby se po určité době vrátili, a chtěli zde trvale žít, pracovat a nalézt své celoživotní společenské uplatnění. Toto je dlouhodobá záležitost, nedá se toho docílit mávnutím proutku.

Vím, že je nesmírně těžké v této věci soupeřit s velkými městy, jako je Brno, Praha, Olomouc apod. Zvláště když tam odcházejí mladí lidé po střední škole studovat. A během studií si zde najdou i vhodnou brigádu, své budoucí  dobře placené zaměstnání, zvyknou si na požitky, které jim menší město není schopno nabídnout. Těžko se pak vracejí. 

Chceme-li toho dosáhnout, musí jim město (tím nemyslím jen radnici, ale i) nabídnout:
- vhodnou kvalifikovanou až vysoce kvalifikovanou práci,
- bydlení – od nájemních malometrážních startovacích bytů až po možnost výstavby rodinných domků v klidné lokalitě,
- přiměřené kulturně společenské a sportovní vyžití,
-  relaxační odpočinkové zóny v zelené krajině

Moderátor: Brodským komunálem v nedávné minulosti hýbaly události z kulturní sféry. Co je podle vás potřeba udělat, aby kultura v brodě nezakrněla? Jaká je vaše vize pro využití Kina Máj a Kulturního Domu?
Nemohu s vámi souhlasit, že kultura v Brodě zakrněla, či není nebo je jí málo. Každý, kdo je nezaujatý a předem nepředpojatý, musí uznat, že kultury v Brodě je hodně. Stačí se jen podívat do každoměsíční přílohy Brodského zpravodaje, nabídky www portálu cojevbrodě  apod. A to různého žánru a zaměření. Kulturou v Brodě se zabývá řada oficiálních (Dům kultury, Muzeum JAK, ZUŠ, DDM) i neoficiálních institucí (Cafe Club, Q – studio, restaurace U Karla, restaurace Balkán), organizací a spolků (17 kulturním spolkům město poskytlo letos dotaci na celoroční činnost). Kdo chce a má zájem se kultuře aktivně věnuje a provozuje ji. Kdo chce a má zájem navštívit nějaký koncert, divadlo, výstavu či přednášku bez problému si má z čeho vybrat. Stačí jen zabrouzdat na informační portál. Snad jediné, co postrádám ve větší míře je nabídka pro věkovou hranici od 15 do 25 let. Proto jsem i novému řediteli DK doporučil se více této oblasti věnovat.

Co se týče kina Máj, tak díky rekonstrukci promítacího sálu, digitalizaci provozu a vybavení moderním stolovým a sedacím nábytkem získalo netušené možnosti. Stalo se moderním multifunkčním sálem.  Může být využíváno především jako kinosál, či kinokavárna, přednáškový nebo jednací sál, po zasunutí pohyblivého hlediště a rozmístění stolového zařízení zde je možné pořádat videokonference, semináře a přednášky s videoprojekcí, alternativní hudební i divadelní žánry a v neposlední řadě menší společenské a kulturní akce města i veřejnosti. Záleží jen na nápaditosti, šikovnosti a odvaze vedoucí kina ve spolupráci s kulturními nadšenci.

Co se týče Domu kultury představa má a našeho hnutí je - daleko komplexnější využití vlastního objektu:
- využití veškerého personálního, technického a prostorového potenciálu v co nejširším měřítku
- otevřenost celého subjektu veřejnosti a všem spolkům (návrat do doby před rokem 2016, kdy skutečně DK poskytoval zázemí a technickou pomoc všem kulturním spolkům)
- snaha o využívání prostor ke každodennímu kulturně společenskému  využití dle potřeb jednotlivých generací
- úprava prostranství před DK k pořádání drobných kulturních akcí s možností venkovního posezení
- zázemí baru a navazující rozšířené prostory (po zbourání propojovacího schodiště) využít ke zprovoznění např. taneční kavárny se živou hudbou.

Moderátor: Co považujete za největší úspěch a neúspěch rady města za uplynulé období?
Předně bych chtěl upozornit na to, že vše, čeho se podařilo dosáhnout je výsledkem společného úsilí celé radniční koalice, nikoliv jen samotné RM. Ba dokonce, že zásluhu na tom mají všichni zastupitelé města, kteří pro danou akci hlasovali, ať už při schvalování investičního záměru, či rozpočtu, který uvolňoval finanční prostředky. Poděkování za dosažené úspěchy patří také všem pracovníkům Městského úřadu, bez jejichž obětavé práce by jich nemohlo být dosaženo.

Nelze vyhmátnout jen jednu akci, aniž bych opominul druhou. Za velký úspěch ale považuji dokončení 2. etapy dopravního terminálu včetně rekonstrukce velkých schodů, chodníku Pod Valy a rekonstrukce řady autobusových zastávek. 


K dalším nemalým úspěchům patří postupná rekonstrukce objektů města jako je „kachlíkárna“, Panský dům, hvězdárna, střecha Domu kultury, obvodový plášť a střecha zimního stadionu, sportovní hala v Havřicích a další objekty škol a školek.


Nesmíme zapomenout ani na postupnou rekonstrukci městských komunikací – ulic a chodníků.  K těm největším patří rekonstrukce ulice Na Chmelnici, Hlavní a Okružní, Svatopluka Čecha, kruhový objezd na Nám. Svobody a 1.etapa lávky přes Olšavu. 


Pro sebe za velký úspěch považuji, že přes všechny tyto investičně náročné akce se podařilo udržet zdravé finance města, bez dalšího zadlužování, i když počínaje rokem 2016 začalo město ročně splácet 25 mil. Kč jistiny +5 mil. Kč úroky za úvěrový rámec, který si vzalo v roce 2008. Navíc se podařilo nashromáždit na Fondu reprodukce majetku více než 33,4 mil. Kč.


Za velký úspěch považuji, že i přes občasné třenice a neshody koalice vydržela, nerozpadla se a plnila svou roli plných 8 let, což v brodské komunální politice je věc nevídaná.

Za největší neúspěch v činnosti rady města v uplynulém období považuji skutečnost, že se nepodařilo dovést ke zdárnému výsledku jednání se Slováckými strojírnami ohledně zkapacitnění železničního přejezdu U Družby  a přeložení nákladní vlečky, což by z velké části vyřešilo neuralgický problém dopravy v této lokalitě.

ModerátorZ volně dostupných informací vím, že jste poprvé kandidoval do zastupitelstva v roce 1994 a od roku 1998 jste nepřetržitě zastupitelem. Jste tedy opravdovým doyenem brodské komunální politiky. Jaké je vaše srovnání vývoje komunální politiky za bezmála 20 let, po které v ní působíte? Jaké světlé zítřky vidíte v brodském komunální politice?
Musím vás poopravit. Do zastupitelstva města jsem kandidovat již v prvních svobodných volbách na podzim roku 1990 za OF a byl jsem v první porevoluční radě města od roku 1990 –1994. Jednalo se o koalici OF a strany lidové. Musím říci, že nejlépe se mně pracovalo a největší nadšení, chuť a soudržnost jsem zažil úplně v první radě od roku 1990. Bez intrik, zákulisních pletich a podrazů. I když situace, ve které jsme se my zastupitelé a radní tehdy ocitli, byla úplně nová, neznámá. Bylo ale nadšení, víra a všeobecná snaha po změně.

S krystalizací a vývojem politické scény, konstituováním nových politických subjektů, začali i do komunální brodské politiky postupně prosakovat prvky vysoké politiky. Politikaření, agresivita, kritika za každou cenu a v každé situaci, zveličování běžných chyb, kterých se každý dopouští. Diskuze a výměny názorů, zvláště v posledních létech, se z věcné a klidné roviny přenesly do vysloveně osobní polohy doprovázené napadáním, dehonestováním a pomlouváním.  Výraznou měrou k této vulgarizaci komunální politiky v Brodě bohužel přispěla i media, a to jak tisková, tak i elektronická. Netroufám si proto odhadnout další vývoj, zvláště nebudou-li ambice a skryté touhy některých jednotlivců uspokojeny.
Ale protože jsem od přírody optimistou, věřím, že „dobro a láska nakonec zvítězí nad lží a nenávistí“


Moderátor: Kim Králík